Česko od svého vstupu získalo z EU už 741 mld. korun

Od svého vstupu do EU (tj. mezi lety 2004 až 2018) získalo Česko z evropského rozpočtu o 741,27 miliard korun více, než do něj vložilo. Tato suma odpovídá asi 54% českého státního rozpočtu roku 2018. K přibližování vůči západním zemím i přesto dochází zoufale pomalu. 

MALÝ VELKÝ ROZPOČET

Česko je dlouhodobě velkým příjemcem evropských peněz. Výše uvedená částka představuje sumu, za kterou by bylo možné vyplácet penze všem českým důchodcům po dobu téměř dvou let. Kdyby se suma rozpočítala na obyvatele České republiky, vycházelo by na každého z nás jednorázově 70 tisíc korun. Tyto peníze samozřejmě nepadají z nebe. Na opačném konci stolu sedí například Německo, které jen v roce 2018 do evropského rozpočtu přispělo čistou částkou (v přepočtu) asi 275 miliard korun. Přes tato závratná čísla však finance EU nestačí na to, aby napomáhaly rychlejšímu sbližování životních úrovní nových a starých členských zemí.

ROZDÍLY TRVAJÍ

Přibližování životních úrovní je jedním z hlavních cílů EU. To se ale vůbec nedaří. Nové členské země, respektive země střední a východní Evropy, se těm západním přibližovaly v jen úvodních letech po svém vstupu. Několik slibných let plných optimistických predikcí se ale změnilo po Velké Recesi 2008. Proces konvergence se zastavil a některé z nových členských zemích dokonce začaly zaostávat ještě víc než dřív. Důvodem není nic jiného než toky soukromého kapitálu. Vstup nových zemí do Evropské unie v roce 2004 znamenal velké zahraniční investice, které silně pomáhaly růstu ekonomické úrovně nových zemí. Po krizi se ale naplno projevila jejich stinná stránka, kterou je odliv dividend a zisků. Žádné investice do Česka bohužel neproudily z dobroty srdce zahraničních investorů. Investice má v principu vždy jeden hlavní cíl: generovat stabilní a bohatý výnos. A v tomhle smyslu se jim u nás daří.

SISYFOFSKÁ PRÁCE

Zatímco v průměru získáváme z rozpočtu EU asi 49 miliard korun každý rok, tak na odlivu kapitálu (z velké části právě do oněch starých členských zemí, které jsou hlavními přispěvateli společného rozpočtu) zase přicházíme až o 300 miliard ročně. Ačkoliv mohly původně investice přinést nové technologie, tak proces konvergence je dnes právě kvůli nim velmi náročný. Pokud by Evropská unie myslela svůj cíl konvergence opravdu vážně, měla by vzít strukturu kontinentálních kapitálových toků v úvahu a svůj rozpočet výrazně posílit. Přestože částky, které získáváme, vypadají na první pohled skvěle, tak zdaleka nestačí na to, aby vyrovnávaly rozdíly v ekonomické úrovni. To by rozpočet EU musel být větší než dnes, kdy tvoří jen pouhých 1,05% HDP členských zemí. 

Zdroje: