Kdo těží ze současného růstu?

Nejen Česko, ale celá Evropa se už nějakou dobu těší hospodářskému růstu. Slouží ale růst všem, nebo z něj ve skutečnosti mají prospěch jen někteří? Současná situace není ve skutečnosti tak pozitivní, jak se na první pohled může jevit.

NA HLINĚNÝCH NOHOU 

Růst HDP Evropské unie dosahuje 2,6% a Česko se svými 5,5% tento pozitivní trend ještě vysoce překračuje. Spousta lidí ovšem na svých peněženkách velkou změnu nepozoruje. Není to náhoda. Nedávná studie OECD ukazuje závažné skutečnosti, které ukazují že současný růst může stát na hliněných nohou. Dokument dokazuje, že navzdory klesající nezaměstnanosti zůstává úroveň příjmové nerovnosti na rekordních úrovních. Ze současného růstu těží výrazně více bohatší domácnosti, než domácnosti se středními a nižšími příjmy. 

KRIZE DOPADLA NEJVÍC NA TY NEJSLABŠÍ

Studie OECD poukazuje na to, že Giniho koeficient, který měří příjmovou nerovnost na stupnici od 0 do 100 je dnes asi na hodnotě 31,8. Od roku 2007 sice došlo jen k nepatrnému zvýšení, stále je to však nejvyšší hodnota za několik posledních desetiletí. Nerovnost se zvyšuje především v Estonsku, Slovensku, Španělsku a Švédsku. Naopak určitý pokles lze vidět v Turecku, na Islandu a v Litvě.

Mezi lety 2007 a 2010, v průběhu finanční krize, klesaly reálné pracovní příjmy napříč dospělou populací vyspělých zemí. Neklesaly ale rovným dílem. Spodních 10% si pohoršilo o více než 10%, střední příjmová třída pak o více než 5% a horních vrstvy populace pouze necelých 5%. Je zcela jednoznačné, že krize nejvíce dopadla právě na nejslabší. Následné období, které popisuje studie OECD jsou roky 2010 až 2014, je období lehkého hospodářského oživení. Vývoj příjmů je ale zrcadlově obrácený. Lidé s nejmenšími příjmy si v tomto období polepšili jen asi o 1%, zatímco nejbohatší části populace se příjmy zvedly o více než 5%. Ten, kdo z růstu těží, jsou právě nejbohatší. Pouze této skupině současný růst dostatečně kompenzuje předcházející pokles. Nižší a střední třída byly ještě v roce 2014 pod úrovní roku 2007. 

O něco smířlivěji vyznívá srovnání na základě disponibilních příjmů domácností. Na rozdíl od měření pracovních příjmů se zde projevují například domácnosti seniorů žijících ze starobního důchodu, na které měla krize o něco menší vliv než na produktivní část společnosti. Dle tohoto srovnání jsou už i příjmy střední třídy v průměru na té úrovni, na které byly před krizí. I v tomto srovnání ale stále platí: na krizi nejvíc doplatili ti nejslabší a z růstu nejvíc mají ty nejbohatší domácnosti.

NEZAMĚSTNANOST KLESÁ, ALE NOVÉ POZICE JSOU NEKVALITNÍ

Trhlina na trhu práce, kterou vytvořila krize se konečně zaceluje. Nezaměstnanost v EU činí 7,4% a v žebříčku zemí vede Česko s 2,7% dokonce ještě před Německem (3,6%), Velkou Británií (4,2%) nebo Nizozemskem (4,5%). Těží z toho například mladí, jako jedna ze skupin ohrožených na trhu práce. Krize ale neovlivnila jen počet pracovních míst, ale také jejich kvalitu. Nově nabízená místa jsou typicky špatně placená a vyznačují se také velkými rozdíly v pracovních podmínkách napříč pracovníky.  S trhem práce je také spojen pojem "Labour market security". Tento ukazatel sleduje jaká je úroveň rizika být propuštěn z práce a být nezaměstnaný a také závažnost důsledků, které z vyhazovu vyplývají. Tento ukazatel mezi roky 2007 a 2013 prudce poklesl v drtivé většině vyspělých zemích včetně Česka. Pro země na jihu Evropy se jedná o propad o stovky procent. Tzv. "tržní pracovní jistota" v ČR klesla o ohromných 110%. Není moc zemí, které by si ve sledovaném období polepšili. A pokud ano, tak jen málo. Patří k nim například Německo, nebo severské země Finsko a Island. 

POTŘEBUJEME RŮST PRO VŠECHNY VRSTVY

V raných fázích krize to byly daně a státní přerozdělování, které pomáhalo utlumovat růst příjmové nerovnosti. Od roku 2010 jsme ale svědky oslabování stabilizačních nástrojů, často s cílem napravit špatný stav státní pokladny. V některých zemích, jako ve Francii nebo na Islandu však šly změny opačným směrem a redistribuce naopak posilovala. Výsledkem bylo zastavení, ne-li obrácení růstu nerovnosti. 

Úroveň přerozdělování tvoří pro hospodářskou politiku zásadní výzvu. Široká propast mezi bohatými a chudými zvyšuje povědomí o tomto problému. Dokonce i zmiňovaná zpráva OECD zdůrazňuje, že je potřeba obnovit růst, díky kterému se budou mít lépe všechny skupiny obyvatel. Je třeba zavádět politiky, které povedou růstu silnějšímu a inkluzivnímu.  

Další články na blogu NaRovinu:

Zdroje: